SC2
Strategický cíl 2. Zvýšení efektivity zdravotnického systému
Východiska a požadavky na naplnění strategického cíle
České zdravotnictví prošlo v posledních 20 letech zásadním vývojem směrem k moderním elektronickým informačním systémům. Zdravotnická zařízení jsou vybavena dostatečným množství kvalitních informačních řešení i nezbytnou komunikační a informační technologií, přesto však nedochází k dostatečnému sdílení informací o zdravotním stavu pacienta a průběhu jeho léčby. Sdílení informací mezi poskytovateli je pouze limitované a v mnoha případech k němu nedochází vůbec či v naprosto nedostatečném rozsahu. V oblasti navazující zdravotní a sociální péče pak nejsou nástroje pro sdílení informací budovány vůbec, resp. zapojení poskytovatelů do existujících komunikačních sítí je minimální.
Důsledkem nedostatečné komunikace mezi poskytovateli dochází nejen k nižší efektivitě prováděných zdravotních služeb, ale především k vyšší zátěži pacienta (např. opakovaným vyšetřením) a v některých případech dokonce i k ohrožení bezpečnosti léčby.
Důvody tohoto stavu lze spatřovat především v nejasném legislativním rámci a v neexistující infrastruktuře umožňující bezpečné předávání zdravotnických informací mezi poskytovateli a dále v absenci garantovaných, vzájemně kompatibilních systémů, umožňujících sdílení zdravotních záznamů mezi oprávněnými poskytovateli zdravotních služeb, vzájemnou přenositelnost a přístup pacientů a jejich zástupců. Existující systémy zdravotních záznamů, budované některými zdravotními pojišťovnami, tyto vlastnosti postrádají. Dále pak v nedostatečné standardizaci vedení zdravotnické dokumentace, což významně omezuje schopnost zdravotnických pracovníků správně interpretovat zdravotní záznamy vytvořené na jiném pracovišti. To může v krajních případech vést až k tragickým následkům. Uvedené příčiny významně snižují validitu a ohrožují schopnost jednoznačné interpretace sdílených a předávaných dat.
Na trhu sice existuje několik proprietárních řešení výměny zdravotnické informace a systémů regionální výměny dat, je však limitována možnost vzájemného propojení těchto systémů, jakož i státem garantovaná alternativa zaručující cenově dostupné, bezpečné a garantované prostředí pro výměnu zdravotnických informací.
Dopady naplnění jednotlivých specifických cílů v kontextu strategického cíle
Strategický cíl sestává se tří specifických cílů a odpovídajících opatření:
1. Sdílení dat a komunikace mezi poskytovateli:
- umožnit bezpečné sdílení informací o zdravotní péči,
- elektronická a efektivní preskripce,
- vyžádaná péče mezi poskytovateli (žádanka).
2. Efektivita systému a poskytované péče:
- národní a mezinárodní komparace efektivity a kvality léčby,
- vytvoření systému a nástrojů pro sledování nákladů ve zdravotnictví,
- vytvoření dynamického nástroje vyhodnocování efektivity fungování zdravotnického systému (BI),
- odstranění administrativní zátěže a bariér.
3. Informační a znalostní podpora zdravotnických pracovníků a uživatelů elektronického zdravotnictví
- souhrnné a přehledné strukturování poznatků a výukových pomůcek k zajištění odborného růstu,
- informační a popularizační program uživatelů elektronického zdravotnictví.
Posilováním sdílení informací a komunikace mezi poskytovateli, rozšířením systému elektronického objednávání zdravotní a zdravotně sociální péče, vytvořením osobního zdravotního záznamu, který umožní se souhlasem pacienta sdílet především tzv. emergentní údaje (bude-li umožněn opt-out), lékové záznamy a další klinické údaje a základní zdravotně-sociální potřeby občanů bude zajištěn přístup pacientů k údajům o vlastní zdravotní péči, přístup zdravotníků ke klíčovým informacím vždy, kdy jsou potřeba a tím zvýšena efektivita, kvalita a bezpečnost poskytování zdravotních služeb. Propojením tohoto systému do evropské sítě elektronického zdravotnictví budou naplněny závazky České republiky k podpoře mobility občanů EU. Všechny tyto systémy budou integrovány s informačními systémy poskytovatelů zdravotních služeb prostřednictvím standardních rozhraní a zpřístupněny občanům i prostřednictvím Portálu.
Zároveň je nezbytné vytvořit účinný motivační nástroj zajišťující, aby data v elektronickém zdravotním záznamu byla aktuální, úplná a spolehlivá a systém souhlasů svou granularitou a nastavením vyváženě tyto požadavky podporoval. Strategickým záměrem je, aby na vytvoření takového nástroje spolupracovaly všechny subjekty zodpovídající za efektivitu zdravotních a sociálních služeb.
Další oblastí, která umožní zvýšit efektivitu a kvalitu systému je oblast standardizace zdravotních služeb a zdravotně sociálních služeb. Cílem standardizace je podporovat tvorbu tzv. klinických postupů či protokolů pro jednotlivá pracoviště. Klinické protokoly a obdobné nástroje zajistí, že vybrané procesy zdravotní péče budou probíhat vždy stejným způsobem, budou standardně dokumentovány, a to včetně případných odchylek.
S efektivitou zdravotní péče souvisí vedle standardizace i podpora vzdělávání zdravotnických pracovníků, znalostní podpora a tvorba nástrojů na podporu klinického rozhodování.
Elektronická dokumentace a sdílení dat přispějí k vývoji a zavádění nástrojů, podporujících automatizované vyhodnocování zdravotní péče. Umožní např. automatickou detekci nežádoucích lékových interakcí, upozornění na alergie pacienta, doporučení preskripce, upozornění na neefektivní způsob léčby apod. Všechna tato opatření snižují neefektivitu a zlepšují kvalitu poskytované péče.
Pro ověření účinnosti zvolených cílů a opatření je nezbytné efektivitu zdravotních služeb ověřovat a hodnotit. Proto jsou součástí strategie elektronického zdravotnictví také opatření v této oblasti.
Výstupy naplnění specifických cílů
Výstupem specifických cílů bude zvýšení efektivity zdravotních a zdravotně-sociálních služeb. Vzniknou nová, dosud neexistující řešení plošného sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb, dojde ke zlepšení spolupráce na rozhraní zdravotní a sociální péče a významným způsobem se zlepší pozice pacientů v systému zdravotní péče. Stát (resp. zodpovědní správci na všech úrovních) budou schopni efektivitu systému měřit, rozhodovat o potřebných investicích, návrhu a realizaci opatření na základě validních dat o poptávce a nabídce jednotlivý typů služeb. Stát realizuje své závazky vzhledem k přeshraniční výměně zdravotnických dat.
Indikátory dosažení strategického cíle
Mírou dosažení strategického cíle bude především změna postavení pacienta v systému zdravotních a zdravotně-sociálních služeb a změna procesů spolupráce v rámci zdravotního a zdravotně sociálního systému. Bez těchto změn není možné dosáhnout zvýšení efektivity služeb a dalších benefitů elektronického zdravotnictví. Řada z uvedených cílových přínosů je obtížně měřitelná přímo, proto navrhujeme následující proxy indikátory:
- existence legislativy a závazných standardů umožňující vybudování sdíleného osobního zdravotního záznamu vybudovaného na principech stanovených touto strategií,
- počet oprávněných správců osobního zdravotního záznamu (EHR/PHR) v České republice, jejichž služby jsou využívány zdravotnickými pracovníky i občany,
- národní kontaktní místo elektronického zdravotnictví,
- existence systému plnohodnotné elektronické preskripce vybudované v souladu s touto strategií,
- existence systému plnohodnotné elektronické žádanky vybudované v souladu s touto strategií,
- schopnost státu měřit přínosy elektronizace zdravotnictví a dopady elektronizace na efektivitu a kvalitu zdravotních služeb,
- existence schválené komunikační strategie elektronického zdravotnictví.
Hlavní bariéry a rizika realizace (dopad nulové varianty strategického cíle)
Realizace opatření navrhnutých pro realizaci tohoto strategického cíle předpokládají komplexní změny v oblasti legislativy, vybudování klíčových prvků informační infrastruktury a především komplexní změny procesů od tvorby zdravotnické dokumentace přes její sdílení a zpřístupnění pacientům. Jde o velmi rozsáhlý úkol, který se neobejde bez vysokých investic, dlouhodobé komunikační kampaně a nalezení vhodné motivace účastníků se na tak radikální změně procesů podílet. V komplexitě procesů, investiční a legislativní náročnosti spatřujeme hlavní rizika realizace. Bude pravděpodobně třeba legislativně ošetřit novou kategorizaci zdravotních, zdravotně-sociálních a sociálních služeb. Typologie na pomezí zdravotnictví a sociální péče dnes není efektivně definována.
Přínosy však mohou mnohonásobně předčít náklady, pokud bude realizace provedena promyšleně, cílevědomě a v dlouhodobé spolupráci s uživateli systému při respektování maxima jejich potřeb.